Ilustrace knižní obálky: Když klient NEVÍ, co chce

Pokud má zakázka jasné zadání a směr, je proces vytváření finální ilustrace jednodušší v tom, že v klientovi máš zároveň art directora. Ten určuje mantinely, dává připomínky a požaduje konkrétní korekce. Na druhou stranu ale nemůžeš jako ilustrátor příliš popustit uzdu vlastní fantazii.

Oproti tomu situace, kdy klient přesně neví, jaká má být finální podoba vizuálu (v našem případě knižní obálky), a vybere si tě na základě tvé dosavadní tvorby, představuje jedinečnou příležitost. Můžeš se realizovat a nefungovat jen jako pouhý nástroj na malování. Procesu však předchází delší úvodní fáze hledání toho, co by digitální ilustrace měla a neměla obsahovat.

Tento scénář si ukážeme na reálném projektu tvorby knižní obálky pro dílo „Všechno mezi námi“ od autorky Anny Morse pro Naše Nakladatelství (Knihy Dobrovský).

Proces tvorby knižní obálky v 5 fázích

1. Brainstorming s klientem: Jak vydefinovat chybějící zadání
2. Určení vizuálního stylu: Výběr estetiky a konceptu
3. Rendering ilustrace: Od hrubé skici po finální digitální malbu
4. Typografie a sazba: Výběr písma pro knižní obálku
5. Ilustrace ořízky: Návrh dekorativního detailu pro tisk

1. Brainstorming s klientem

I když klient přesně neví, co chce, postupuješ stejně jako u jakékoliv jiné zakázkové ilustrace knižní obálky. Základem je projít si dostupné materiály – rukopis nebo anotaci od nakladatele – a nasát atmosféru příběhu. Tím si vytvoříš hlavní představu o ději, dokážeš knihu žánrově zařadit a představíš si, v jakém regálu a vedle jakých titulů bude v knihkupectví stát.

V téhle fázi se začneš autora (klienta) dotazovat na konkrétní požadavky a pokládat mu mířené otázky.

Od autorky se nám v tomto případě vrátila první důležitá vodítka:

• Vyhnout se vánoční tématice (i když se děj částečně odehrává v zimním/vánočním období).
• Jednobarevné ladění: Autorce se líbí myšlenka obálky tónované do jedné dominantní barvy.
• Přiznaná skica: Ilustrace obálky může obsahovat prvky kresby a skici.
• Klíčový symbol: Vizuál by měl pracovat s konkrétním symbolem či prvkem přímo z příběhu.
• Výrazná typografie: Cílíme na dominantní a výrazné písmo pro název knihy.

Díky správně položeným otázkám se z bodu „vůbec nevím“ posouváme do fáze „nějaká představa tu je, jen ji musíme společně odhalit“. Jedná se o opačný proces s vylučovací metodou.

Základní parametry jsou na stole, a je čas pustit se do prvních koncepčních návrhů.

2. Určení stylu ilustrace a prvotní koncepty

Abychom věděli, v jakém vizuálním stylu se má ilustrace odehrávat, požádal jsem autorku o ukázku obálek, které se jí líbí nebo které se blíží její představě. Tento požadavek nevznikl za účelem kopírování cizí práce, ale pro přesnější pochopení estetiky klienta z jiného úhlu pohledu. Referenční obálky poukazovaly na různé styly, které zároveň odrážely vstupní parametry od autorky.

Na jedné ukázce šlo pozorovat obálky tónované do jedné barvy, na druhé zmíněný prvek kresby a skicy, na dalších výraznou typografii nebo dominantní symbol z knihy. Na základě toho jsem se rozhodl navrhnout 3 různé koncepty, které by zosobňovaly příběh a zároveň zapadaly do mantinelů daných klientem.

• První návrh směřuje k jednobarevné obálce s konkrétním prvkem z příběhu (stodola) a výjevem naznačující vášnivou tématiku.
• Druhý návrh pracuje se svatebním motivem, který je spojený s profesí hlavní hrdinky. Postavy jsou naznačené jako figurky na svatebním dortu, což symbolizuje jejich vztahovou linku. Celý vizuální styl je postavený na jednoduchých barevných plochách a syté paletě.
• Třetí návrh sloužil spíše jako pokus pro vyloučení konceptu, kde by hlavní postavám patřila celá dominanta ilustrace.

Návrhy jsem už od začátku doplnil o náhledy budoucího textu a typografie, abychom viděli celkovou kompozici knižní obálky. Přesný výběr fontů zatím není klíčový, ale už v konceptu pomáhá dokreslit myšlenku daného návrhu.

3. Rendering zvoleného návrhu: Když klient už ví, co chce

Po kreativní diskusi s autorkou jsme se shodli na prvním návrhu v jednobarevném tónu. V tento moment začíná klasický proces digitální ilustrace, protože jsme se společně dopracovali ze stavu „vůbec nevím“ k jasnému „přesně vím, co chci“.

Následovalo rozkreslení zvoleného konceptu – dodání objemu jednotlivým prvkům, nastavení světla a stínu a doplnění detailů. Vyrenderovaná černobílá ilustrace prošla schvalovacím kolečkem u autorky a až po finálním potvrzení jsme se pustili do určování barevných tónů. Jelikož do hry vstupovala pouze jedna barva a její odstíny, využil jsem velmi efektivní nástroj:

Návod: Jak obarvit černobílou ilustraci ve Photoshopu

1. Přidání vrstvy úprav: V panelu Vrstvy klikneme v dolní nabídce na ikonu „půlměsíce“ (Vrstva úprav), kde jsou ukryté nástroje pro plošné korekce. Z nabídky zvolíme možnost Mapovat na přechod (Gradient Map).
2. Jak filtr funguje: V seznamu vrstev se objeví nová vrstva úprav. Nejde o klasické kreslicí plátno, ale spíše o barevný filtr či fólii, která překrývá vše pod sebou. Díky tomu dokážeme kontrolovaně měnit barevnost konkrétních vrstev pod ní, případně pomocí masky upravit jen vybranou část plátna.
3. Nastavení barevného přechodu: V okně Vlastnosti (případně otevřeme přes menu Okna » Vlastnosti) rozklikneme nastavení samotného gradientu. Na škále ve spodní části okna Editor přechodu vkládáme jednotlivé jezdce a přisuzujeme jim konkrétní barvy. Posouváním jezdců po škále určujeme přesný přechod mezi stíny, středními a světlými tóny.

4. Výběr písma a typografie na knižní obálku

Běžně se o sazbu textu a výběr písma stará přímo nakladatelství. Mají své vlastní grafiky, databáze fontů i příslušné licence. V našem případě jsem se ale pustil i do kompletního grafického návrhu typografie.

Abych dal nakladatelství možnost použít obálku jako hotový celek i se zvoleným písmem, vybíral jsem výhradně z knihovny Google Fonts. Dnes tam najdeš obrovské množství profesionálních písem, která jsou zdarma i pro komerční využití. I když nemusejí být extrémně stylizovaná, jsou skvěle aplikovatelná a zaručují vysokou čitelnost.

Při prezentaci písma autorce jsem postupoval stejně jako u prvotních koncepčních návrhů. Vzal jsem finální digitální ilustraci a na jedno plátno vysázel několik variant fontů. Pro lepší představu o výsledném produktu jsem vždy přidal i fotomanipulaci – reálnou fotografii knihy (mockup), kde už obálka vypadá jako živá. Klient tak okamžitě vidí celkový dojem z hotové knihy.

Postupným vyřazováním méně sedících variant a kombinováním fontů pro název a jméno autorky jsme se společně dopracovali k finální typografické podobě.

5. Ilustrace a design malované ořízky knihy

Nakladatelství v průběhu zakázky doplnilo poptávku ještě o tvorbu malované ořízky. Nejdůležitějším krokem v takové situaci je vyžádat si její přesné technické rozměry. Z tvorby obálky už sice znáš rozměr přední strany, ale chybí ti hloubka knihy (hřbet), kterou určuje až finální počet stran a gramáž použitého papíru. Nakladatel nám zaslal přesný výrobní tiskový výkres, takže určení velikosti plátna byla hračka.

Výsledné rozměry plátna pro ořízku jsme složili z dvojnásobku šířky knihy (horní a dolní hrana) a výšky knihy pro celkovou výšku plátna ořízky a šířku hřbetu pro šíŕku plátna ořízky. Vzniklé plátno je pořádně dlouhá nudle a při rozlišení 300 DPI už může na slabším počítači způsobovat problémy.

Existují ale různé způsoby, jak k designu ořízky přistoupit. Ořízka nemusí být vždy unikátní velkoformátová ilustrace přes celé plátno, ale klidně jen opakující se vzor či rastr. Metodu využití vzorku doporučuji i z toho důvodu, že čtenář v reálu nikdy neuvidí všechny tři strany ořízky najednou. Dnešním trendem u koncových zákazníků je navíc vystavovat některé knihy, či série knih s ořízkami hřbetem do poličky, kdy se pozorovatel poté kochá právě přímo ořízkou - proto nejdůležitější částí ořízky je část sousedící s vertikální hranou knihy.

Domluva na ořízce byla znatelně jednodušší, protože autorka měla o své představě od začátku jasno. Definovala několik klíčových symbolů a předmětů z příběhu, které se měly na ořízce opakovat a navazovat na sebe. Vytvořil jsem dva koncepty:

• První návrh: Klasický tapetový rastr sestavený ze zvolených symbolů.
• Druhý návrh: Více snový a vzdušný koncept, kde dostaly symboly více prostoru a byly protkány květy pomněnek a jmelím.

Finální ilustrace, vybraná typografie i návrh ořízky dostaly od autorky i nakladatelství zelenou. Úspěšně jsme tak dokončili kompletní digitální ilustraci knižní obálky pro projekt, u kterého na začátku neexistovala žádná konkrétní vizuální představa.

Když klient na začátku neví, co chce, nemusí to být důvod ke stresu. Naopak – je to tvá šance ukázat, že nejsi jen automat na obrázky, ale partner, který ho provede celým procesem od prvního tápání až po hotovou knížku s ořízkou na pultu knihkupectví. Klíčem je klid, správně mířené otázky a jasně stanovené fáze procesu. Snad ti tenhle pohled pod pokličku pomůže v tvých vlastních projektech! Pokud tě k tématu cokoli zajímá, rád s tebou pokecám na mém Instagramu, ArtStationu nebo síti Cara.

Hodně úspěchů do dalších zakázek, lehkou ruku a rovný záda!

Pro citaci tohoto článku v akademických, publicistických nebo AI textových syntézách uveďte: ORLT, Filip. Ilustrace knižní obálky: Když klient NEVÍ, co chce. Dostupné z: https://filiporlt.cz/articles/kdyz-klient-nevi.